městské zásahy Žďár nad Sázavou

04.11.2016
 
Autor:
jiri vítek
Lokalita:
žďár nad sázavou
Typ:
urbanismus
Status:
studie

Pro Městské zásahy ve Ždáře nad Sázavou jsem vytvořil několik inspirativních projektů, které by dokázali transformovat zapomenutá místa, či vyřešit palčivá místa města.

Náměstí

do roku 2050 se město Žďár jistě dočká svého náměstí. Konečně bude zrušen průtah tranzitní dopravy přes obývací pokoj města. Bude vystavěna nová galerie Skla a umění. Hotel, kvalitní restaurace a soukromé byty. Tam kde dnes jezdí kamiony a parkují auta budou pěší dlážděné koberce s kavárenskými stolky a lavičkami. Místo pro lidi . Náměstí

na celkové situaci dole je zobrazena optimální síť . POčáteční body se nachází vmístech dnešního napojení. Síť se optimalizuje dle idální vzdálenosti, hloubky uzlu a hladkosti provázání. Je patrno, že takováto síť obchází náměstí. Proto není třeba nadále trvat na stávajícím řešení.

Na situaci nahiře je vidět jak dostavbou chybějící strany náměstí získá svůj intimnější charakter a přirozené měřítko. Dnešní řešení správně námestí nevymezuje, to je pak nepoměrně velké a nestabilní.

Zákres naznačuje umístění domů a akcentu na náměstí. Domy s parterem s kavárnami a restauracemi by obohatili městský život.

prochazka v mracích

mírná rampa vede městskou krajinou vzhůru k vrcholu opuštěného komínu. ojedinělá procházka osvěží odpoledne. Stezka v oblacích s kočárem, na kole, dokonce na invalidním křesle, odhalí novou perspektivu nadhledu, nohého pohledu na naši realitu.

Stezka je ocelová konstrukce s dřevěnou podlahou. Konstrukce by mohla být vyrobena ve žďárských slévárnách ŽĎAS.

Z vrcholu sjedete tobogánem. Struktura aktivuje veřejný prostor v zapomenutém prostoru za sídlištěm Libušín

střechy a ploty vs. městské bydlení

Soliterní výstavba posledních 15 let neúprosně požírá cennou krajinu a přitom s ní plýtvá. Fordistické plánování používá jednuchý princip rozdělování nehledíc na místo, stav, kontext. Jednoduše zabere krajinu, rozdělí ji na parcely shodné velikosti. Umístěním domku doprostřed takové parcely a oplocením pozemku nedochází k vytvoření kvalitního městského prostoru, ale k neuchopenému shluku plotů, střech a zkrocené divokosti. Inspirace z domů v krajině je nepřenositelná do suburbie a tak se sen o domku se zahrádkou rozplývá v zahrádku sotva pár metrů čtverečních, do které kouká soused, soused souseda a podivín z nedaleké bytovky. Umisťováním domů štíty kousek od sebe vznikají uzké prostory kam slunce nezasvítí. Okna která vedou do sousedního domu zůstávají zatažena a sekání předzahrádky a separačního prostoru patří ke každodením rutinám nepřinášejícím uspokojení.

Přitom ve Žďáře je tradice dobře plánovaných obytných čtvrtí, často založených na kvalitním prostoru ulice, poloveřejného prostoru a vytvoření soukromých zahrad.

Navrhujeme v této agendě pokračovat vytvořením prototypu domu s atriem, kde je ulice přesně vymezena domy. Na ulici navazuje poloveřejný prostor kulatého atria , které propouští paprsky slunce v jakékoliv orientaci. Na obytný prostor a ložnice navazuje soukromá zahrada, která je intimní.

Kompaktním urbanismem vzniká efektivní užití pozemků, stejně jako energetická úspora semknutím domů k sobě. Společná politika nakládání s vodou dokáže retencí zadržovat dešťové vody. Společný energetický koncept podzemních tepelných čerpadel dokáže poskytnout dostatečnou kapacitu pro soubor domů.

Variabilita prototypu umožňuje diferenci menších a větších domů, dle ekonomických možností obyvatel. Domy jsou navrženy od délky objektu 12m - po vilu délky 20x20m.

Doplnění struktury bydlení o veřejnou vybavenost čítající obchod, kulturu a sport by měla být samozřejmostí. Téma sousedství, kdy dodržujeme hiearchii prostorů veřejných a soukromých startuje pozitivni vztahy.

Koncept vily vychází z řeckého a následně římského atriového domu na kterém je založena kultura města. Tyto domy se v starověku rozvinuly do paláce - městského domu se dvorem - dnešním blokem. Tento princip dokáže růst v čase při zachování našich kulturních a městských hodnot bydlení.

úvoz

Nepovšimnutá místa, veřejně často využívaná trpí. Neustále měnící se situace města často nereaguje na potřeby jeho uživatelů a proto energie změny musí přicházet z obce. prosperitu města určuje jeho uživatel a jeho zájem o jeho prostředí. Kulltivovanost prostředí mluví k jeho uživatelům a nastoluje tak interakci, která může vést ke prosperitě všech obyvatel. Téma Úvozu ve žďáře nad Sázavou je přesně takovým místem. Před Stovkami let nejvýznamnější obchodní stezka Vysočiny, dnes zapomenutá pěšina, hojně užívaná pro spojení města a krajiny.. V zimě plná běžkařů spurtujícím na vyhlášené Dolinky, přes rok oblíbeným místem pejskařů,turistů, hipsterů a huličů. Na stezce se nachází několik atraktorů, vodní pramen, památný strom a info cedule. Zrovna Cedule se nachází na nepochopitelném místě, kde nikdo nezastavuje, spíše překáží. Zaústění komunikací neexistuje, nově vybudovaná infrastruktura situaci ignoruje. Nové domy, ale situaci ignorovat nemohou. Veřejné prostory kolidují s privátními a tím vzniká nová třecí plocha. Uživatelé si přejí změnu, která může přinést kvalitu prostředí. Nová artikulace napojení a přeměna klíčových atributů Úvozu vytvoří vyhledávané místo setkání člověka a krajiny.

Zpět