potencial mesta Zdar nad Sazavou

01.09.2020
 
Autor:
jiri uran vitek
Lokalita:
žďár nad sázavou
Typ:
urbanismus
Status:
soutěž

Soutežní návrh dostavby centra města Žďár nad Sázavou. Potenciál města Žďár and Sázavou vidíme v jeho spojení s kulturou zámku a jeho barokní krajiny. Dotvoření bloku u náměstí jasně definujeme městské prostory. Pracujeme v metodě sukcesivního palimpsestu : následné přepisování krajiny a města na jasných pravidlech. Kde je dům, tam je potenciál k zástavbě. Kde je vegetace tam je kapacita lesa.

Potenciál města Žďár nad Sázavou

Intro : město má ambice, nazývá se hvězda vysočiny a to díky památce Unesco, Santiniho poutním kostelu na Zelené Hoře. Velmi ojedinělá stavba na kopci za městem. Kompozice kostelu s krajinou, rybníkem, zámkem ( bývalým kláštěrem ) hospodářským dvorem a hřbitovem, je barokně dokonalá. Samotný Žďár, jehož existence byla od počátku závislá na klášteru, ve své první iteraci zaniknul. Tehdy bylo v kláštěře pouze 12 mnichů a to celou osadu neuživilo. Druhý pokus Žďáru nastal ve 14. Století, zde již byla osada založena na participaci s klášterem a samostatným obchodem. Vývoj městečka byl plynulý a rostlý, zvrat nastal v 50 tých letech 20. století. Žďár byl vybrán jako strategický bod na trase východ západ a bylo rozhodnuto o vybudování strojírenského a slévarenského komplexu Žďas. Ten spustil prostorově sociálně politický rozmach Žďáru. Vznikají Dagmarky, síldiště Stalingrad ( ukázkový příklad urbanismu SORELY ( ref. Ostrava Poruba ), následně vznikají čtvrtě u Vodojemu, dostavba řadových domů u zámku. Náměstí je razantně asanováno a původní domky sou nahrazeny Moderními obchodními domy. Pozoruhodné je , že každá vrstva Žďáru vytváří reprezentativní figuru architektur poplatných své době vzniku. Ať Sorela let padesátých, moderna let sedmdesátých, výškové panelové domy let osmdesátých, po postmoderní vrstvy devadesátých let. Urbanistická koncepce importovaná z architektonického diskursu aplikuje důrazně aktuální trendy navrhování, stejně jako poznatky K.Lynche ( trasy, uzly, body, hranice). V rámci města jsou artikulovány dominaty výškovými domy ( Stalingrad, Hasičská Pojišťovna, Nádražní Sídliště). Koláž ambiciozních architektur svádí svůj vnitřní souboj diskursu a přitom Ždár nepůsobí že by to na něj, nebo na jeho obyvatele mělo nějaký vliv. Ať je použitá vrstva seberadikálnějsí, v hustém lese města zůstává podhoubí klidné. Urbanistický koncept Dotvoření městského bloku. Stávající Obchodní domy tvořící hranici náměstí jsou “potěmkinovou vesnicí”. Za jejich zády se nachází humna, místo, které je zapomenuté, zvrásněné a navštěvují ho pouze zásobovací vozy. Funkcionalistická myšlenka zde naráží na obraz města, který je najednou bipolární. Inspirací pro koncept chování se v prostoru řešeného území vychází z politiky územního plánování, které říká, zachovat ráz krajiny, civilizace a kultury. Krajina je osud místa a proto se stává spouštěčem architektonických procesů. Humanismus ,který zde vždy reprezentoval Zámek pracuje s dvěmi hlavními generativními diagramy. Informovanou symetrií a uzavřenou centrálou. Aplikací těchto abstraktních strojů zrcadlíme figuru obchodních domů a vytváříme superblok. Zceleni figury do uzavřené čočky jasně definuje blok urbanistických figur náměstí a vymezuje veřejné prostranství. Vzniklý potenciál nových domů je formován pomocí regulační solární obálky. Je tak zajištěno dostatek oslunění i sohledem na sousední domy. Vzniká krajinná architektura domů vytváříí terasy a potřebnou diferenciaci, která je podobná tradičnímu rostlému městu. Vnitrobloky jsou vytvořeny jako příjemné prostory podporujující program objektů. Atrium je ve své dominantní poloze dotvářeno z podélných stran stávajícím měřítkem objektů. Jedná se o Miesovský princip galerijního domu s přetaženou střechou a krytou pormenádou kolem domu. Stávající dům je integrován do nového objektu ze strany lesoparku. Z horní strany je zachována idea nízkopodlažního objektu služeb. Krajina Atria vychází z jeho morfologie, je ově artikulována dle ní a jedná se o tři vrstvy : podélné vrstvy u galerie doplněné vodním longitudálním prvkem, krajinou stupňů a schidišť, sloužící pro klidové aktivity pozorování urbánního prostoru a vrstvy kavárenské u objektu služeb. Les - Kloub: Prostor mezi Obchodními domy a sídlištěm se v průběhu čsu stal stabilizovanou krajinou. Využíváme její potenciál a podporujeme myšlenku, aby se stala meziprotorem mezi superblokem a sídlištěm. Svobodným demokratickým prostorem lesoparku, doplněným o retenční jezírku. Uvažujeme o zachování stávajícího hřiště. Více v popisu konceptu krajiny. Parkování : problém dopravy v klidu řešíme vložením parkovacího domu s kapacitou až 440 vozidel / současná verze návrhu / Koncept domu vychází z našeho prototypu parkovacáho domu založeného na esenci takové stavby : pojízdná rampa a parkovací sloty. Díky tomuto konceptu je redukována přebytečná plocha, v místě kde ení efektivní umístit parkovací sloty jsou definována jádra / 3 /. Sklon rampy odpovídá normám, Parter objektu je prostupný, vzniká tak jedinečný veřejný prostor. Parkování u Polykliniky a obchodního objektu je přesunuto do podzemního parkovacího domu, který využívá sklonu terénu. Zde se nachází cca 100 parkovacích míst, které obslouží i objekt pojišťovny. Parkovistě pro nový object superbloku je umístěn v 1PP tohoto objektu. Zde se nachází 200 parkovacích stání. Koncepčně přistupujeme k redukci automobilů na povrchu a vytváříme integrované stání v objektech. Uvažujeme longitudální objekt parkování pod novou částí “čočky” superbloku. Povrchové stání ponecháváme u základní školy, kde redefinujeme tvar do objízdného kruhového objezdu, který bude sloužit převážně jako Kiss and Ride s podélným parkovacím stáním. Artikulace veřejného prostoru - Linie, Magistrála. Při koncepční fázi vytváříme analytický diagram vektorového pole, které je generováno na bázi potenciálů vstupů nových a stávajících objektů. Pole vytváří záhyby které přepisujeme do krajiné složky a mobiliáře. Vzniklý informovaný prostor dobře reaguje na toky v území a diferencuje longitudální vlastnost magistrály, tak že vznikají lokální akcenty, které podporují aktivní užívání parteru. Zátka / pojišťovna / : dotváříme již vzrostlou hustou vegetaci do uzavření prostoru mezi polyklinikou a novým objektem / vzdělávacím inkubátorem podporujícím středoškolský vzdělávací kampus s parkováním v 1.PP /, mezi objekty vytváříme dvouřadou alej podpořenou mělkým bazénem pro aktivní veřejný prostor před středními školami a zdravotnictvím. Objekt Lídlu ponecháváme ve své poloze, naznačujeme ovšem možnou novou kapacitu objektu, který by mohl vhodně obsahovat studentské bydlení a obchod v parteru. V projektu testujeme potenciál města Žďáru, který navazuje na historickou stopu jedinečných řešení a architektur. Esence města spočívá v jeho radikalitě a Žďár mnohokrát prokázal, že ačkoliv u zámku a kostela je třeba pokory a jemnosti u města je možné být soudobý.

Koncept 3K

KOBEREC – KULISA - KONTAKT Koncept návrhu usiluje o znovuzavedení rozhodujícího spojení mezi městem a přírodními systémy. Hlavní potenciál vnímáme v krajině, která nenásilným až difúzním způsobem pohlcuje město a tím vytváří ideální rámec pro život lidí a realizaci širokého spektra jejich zájmů. Architektonická a přírodní scéna spolu vzájemně nesoutěží, ale ve svém prolnutí přináší plnohodnotný nejen estetický zážitek. Celé území bude založeno na multifunkčnosti, vrstevnatosti a přizpůsobivosti klimatickým změnám, a to díky důrazu na extenzifikaci údržby danou výběrem adekvátních vegetačních prvků a použitím vhodných taxonů vzhledem k danostem místa. Toto místo, v těsném doteku městského centra, považujeme za jednu z možností regenerace sídla. KOBEREC značí snahu o využití všech dostupných povrchů pro ekosystémové služby – práce s dešťovou vodou, energie ze světla, zvýšení biodiverzity, úprava mikroklima či zmírnění znečištění ovzduší. Prostor má za cíl stát se kosterním prvkem zelené a modré infrastruktury, která napomůže městu dynamicky reagovat na nepředvídatelné budoucí podmínky. KULISA Samotný Žďár je protkán zelenými linkami, které napomáhají zmírnit dopad nesourodé architektury. Tyto kulisy, mají nejen ojedinělou schopnost dotvářet obraz místa, ale zároveň zde vytváří jakýsi pomyslný nárazník. V konceptu je principu kulisy využito hned dvakát a to jako ZÁTKY, která doplňuje uliční linii (připravený k případné budoucí konverzi) a dále jako LINIE – liniového vegetačního prvku vedoucího pasanta k hodnotám Žďáru. KONTAKT Zájmové území má díky těsnému dotyku přírodních hodnot – řeka Sázava, soustava rybníků s nádrží Staviště a všudypřítomné lesní porosty potenciál vytvořit silný UZEL a KLOUB/LESOPARK, který napomůže vytvořit efektivněji fungující síť ekosystémů, která bude mít klíčovou roli pro zlepšení klimatu a podporu městské resilience. V takovém případě dochází k posílení benefitů, které přírodě blízké prvky nabízí. Tento KLOUB se zároveň stane prostorem, který zvládne pojmout všechny požadované druhy městských aktivit.

Úspěšná adaptace na změnu klimatu vede ke snížení zranitelnosti a zvýšení odolnosti vůči jejím dopadům, aniž by byla ohrožena kvalita životního prostředí a ekonomický a společenský potenciál rozvoje.“ (MŽP 2015) V návrhu je intenzivně pracováno s prvky modrozelené infrastruktury (MZI) za účelem snížit množství srážkového odtoku do kanalizace (odlehčení dešťové kanalizace v období přívalových dešťů) a umožnit využití srážkové vody v místě dopadu pro zlepšení mikroklima. Návrh počítá s minimalizací množství nepropustných zpevněných ploch a zachovává co nejvíce nezpevněných propustných povrchů, nejlépe s vegetačním krytem, aby bylo umožněno přirozené vsakování vody. Funkční propojení prvků MZI přináší do měst mnoho pozitiv, a to zejména zvýšený komfort bydlení (zeleň má prokazatelně pozitivní vliv na zdraví a duševní pohodu člověka a zásadním způsobem posiluje celý městský ekosystém. Základní principy práce s dešťovou vodou naznačují vyobrazená schémata na panelu.

Podzemní retenční nádrže Podzemní nádrže s retenčním prostorem, který se plní při srážkovém odtoku a následně poslouží jako zdroj zálivky pro veřejnou zeleň budou umístěny v blízkosti všech nově navržených objektů. Propustné zpevněné povrchy Veškeré zpevněné plochy budou konstruované především z propustných či polopropustných materiálů s širokými, zatravněnými spárami. Tyto povrchy umožňují vsak dešťové vody do půdního horizontu. Vegetační/zelené střechy Střechy budou v co nejvyšší míře pokryty vegetačním krytem, který sníží povrchový odtok, pohlcuje hluku a prachové částice, zlepšuje klima a zároveň přináší estetickou hodnotu i vyšší životnost střechy. Zasakovací průlehy Travnaté plochy v blízkosti komunikací budou doplněny o mělké prohlubně zadržující dešťovou vodu do té doby, než dojde k jejímu vsaku do podloží. Luční společenstva V rámci šetrného hospodaření s dešťovou vodou jsou v návrhu využívány především luční společenstva, která díky minimalizované seči dokáže zadržet více vody než běžně udržované trávníky. Luční porosty zvyšují biodiverzitu i estetické působení. Dešťové záhony Vegetačně-technické povrchové vsakovací zařízení, které je schopné vsakovat, zadržovat či odvádět vodu dále skrze propustné podloží. Použité stromy a rostliny v záhonu urychlují vsak vody, která je pro ně zároveň přínosem a umožnuje jim zdárný růst i v sušších obdobích. V rámci návrhu jsou dešťové záhony aplikovány po obou stranách kosterních komunikací. na návrhu spolupracovali: Ing. Iveta Kopřivova, Tereza Jackelova, Karin Krettkova, Roman Bolcek, Jaroslav Drbal, Jiri Honzak

Zpět